Menu
Aktuální výměna Natálčiny pánve
no, titulek zní poněkud naléhavě a asi i trochu tajemně, ale přitom je vysvětlení poněkud prozaické. Skrývá se za ním sklářská tradice dlouhá několik století, tedy sahající možná až někam do středověku…
V rámci sklářského procesu je nutné pravidelně vyměňovat těžkou šamotovou sklářskou pánev určenou k tavení skloviny. 23. listopadu tato výměna proběhla i v naší sklářské divizi ve Znojmě. Čtyřsetkilovou pánev z naší sklářské pece, které nikdo neřekne jinak než Natálka, bylo nutné vyměnit za novou.
Výměna proběhla podle potřeby, tedy ve chvíli, kdy byla pánev „vypálená“ a nebylo ji možné dále používat. Cyklus výměny je však individuální - závisí na jejím stavu, respektive druhu skloviny a druhu taveb. U nás dochází k výměně jednou ročně, tedy po desítkách tisíc vyrobených sklářských produktů a asi 25tunách utavené skloviny.
Náhrada staré za novou proběhla více méně tradičním způsobem, i když v dnešní době našim sklářům pomáhá vysokozdvižný vozík, který vystřídal ruční kovový vozík používaný v některých sklářských provozech dodnes.
V každém případě jde o fyzicky, ale i psychicky velmi náročný proces, kterému předchází 10 dní temperování pánve až na její konečnou teplotu 1 200 °C. Při manipulaci je v okolí sklářské pece i pánve teplota neuvěřitelných 50 – 60 °C. Proto je nutné, aby skláři, kteří jsou nejblíže otevřené peci používali speciální ochranné pláště a ochranné přilby jejichž štíty obsahují vrstvu zlata.
Celá akce musí být předem pečlivě naplánovaná a celý tým, který čítá asi šest sklářů, musí být dokonale sehraný. Sebemenší chyba by se mohla stát osudnou. Všichni tedy mají předem jasno, jakou roli v týmu sehrávají a co se od nich očekává. I když je to pro ně rutinní záležitost, ostražitost a hluboké soustředění je naprosto nezbytné.
Před procesem, v průběhu něj, i po něm musí být pec stále v provozu, tedy vyhřívána. Před usazením nové pánve je nutné pec ještě více vyhřát a podlahu se čtyřmi kameny, na které přijde umístit nová pánev, vysypat umělým korundem, který zajistí její nepřilnutí.
Mezitím se nová pánev pozvolna zahřívá v pomocné temperovací peci, až její teplota dosáhne 1 200 °C. Po zanesení nové pánve do pece se musí zvýšit teplota až na 1 490 °C a optickým pyrometrem a mechanicky železnou tyčí se určí teplota, kdy pánev začne měknout a při této teplotě pak temperuje 10 hodin. Poté je možné teplotu snížit a začít opět tavit sklovinu.
Až po náročné výměně je možné si oddechnout a doplnit tekutiny (třeba nealkoholickým pivkem;-) a za odměnu zakousnout kousek špeku či masíčka vlastnoručně vyuzeného samotným sklářským mistrem Bedřichem!
Až příště uvidíte některý z krásných sklářských produktů, který vznikl v šikovných rukách našich sklářů, vzpomeňte si i na tolik náročnou práci, která sklářské povolání provází už po staletí…
